Zápis z obecní kroniky (kronikář Josef Vávra):
“Do odboje v okupaci z občanů naší obce nikdo přímo nezasáhl, ale nepřímo byla zapojena naše obec jako mnoho jiných, a to tím způsobem, když byla hlášena přítomnost partyzánů v našich okolních lesích, tu se prohlídky za přítomnosti lesního perzonálu a četníků, prováděly tak, aby se na žádného člena podzemního hnutí nepřišlo.
Potom z osob, které byly přikázány na práci do říše, obyčejně tak v počtu kolem dvaceti se schovávalo na černo v okolí obce, k nemalému potěšení členů četnické stanice v Ondřejově.
Na nucené práce do říše byli postupně zařazováni občané naší obce různými způsoby přikazovacími, prostřednictvím úřadu práce. Mimo práce do říše nuceně nasazovány byly též osoby na práci ve vnitrozemí do lesů, továren i na polní práce. Když již německá armáda byla na celkovém ústupu, tu na práce fronty kopání zákopů bylo povoláno dalších pět občanů.
Aby dovršeno bylo to stálé vychvalování vítězství německé armády, co nebylo na totální nasazení použito, posláno bylo k nám do vnitrozemí. Byli to tak zvaní “národní hosté“. Těch obdržela naše obec 58 osob, z toho bylo 31 dětí různého věku. Ubytováni byli v sálech obou hostinců. Ale nechovali se jako hosté. Za svého pobytu si již vyhlíželi co bylo lepšího, ať to byla budova neb zahrada, že to bude jeho, jen jak bude vítězství završeno.
Vlajky s hákovým křížem byly zde dvě, a to na těch místech kde to bylo úředně nařízeno: na obecním úřadě a školní budově. Jinak občanstvo vlajek s hákovým křížem na žádné oslavy nepoužívalo.
Zpráva o národním povstání a průběhu bojů v obci Zvánovicích v památných dnech 5.-8. května 1945:
V obci Zvánovicích se projevilo české povstání takto:
Ruští partyzáni v počtu jedenácti mužů pod velením poručíka Mišky (jeho krycí jméno), přišli do zdejší obce v noci z 2. na 3. května 1945. Šest jich bylo ubytováno u p. Františka Jordána, majitele pily čp. 12, ostatních pět mužů se nastěhovalo k p. Josefu Pácovi čp. 69. Všichni jmenovaní byli také u jmenovaných stravováni a hostitelé opatřili jim také civilní oděvy. Partyzáni prohlásili, že do tří, čtyř dnů nastane povstání. Povšechné informace, zejména o místních komunikacích jim poskytovali tito místní občané: Frant. Jordán čp. 12, Josef Pác, čp.69, Karel Bubeník, Pavel Vrátný a Josef Křivánek (poslední tři z Kádova). Dne 4. 5. ve večerních hodinách se občané seběhli a odstraňovali v naší obci německé nápisy. V sodotu dne 5.5. brzy ráno přijel do Zvánovic předseda ONV v Kostelci n. Č.L. s prohlášením ONV. Občané se kolem 8. hodiny shromáždili a s hudbou prošli obcí. Zastavili se u pomníku padlých, kde učinil projev Rudolf Šindelář ze Svojetic. Hudba zahrála naši státní hymnu. Potom se průvod odebral do Třemblat a do Černých Voděrad.
Vlastní partyzánské boje se začaly odpoledne asi kolem 4 hodin na silnici Třemblaty-Habr ( u Lipské) za účasti místních občanů v počtu asi 16 mužů. Téhož dne k večeru byli Němci napadeni našimi odbojníky za obcí Struhařovem (ve Spáleném). Při přestřelce bylo zničeno německé nákladní auto, ukořistěna dvě jízdní kola, 4 pancéřové pěsti a 4 pušky s náboji. Partyzány a našimi lidmi byl odzbrojen Haberský nadlesní, příslušník SA oddílů. V sobotu k večeru a po celou neděli dělali místní občané záseky na silnicích a cestách v okolí. V neděli 6.5. přišli naši odbojníci na pomoc Mukařovu, dále byl jimi střežen úsek silnice Jevany – Habr a poskytnuta též pomoc Mnichovicům na Myšlíně.
Oslavy osvobození v květnu 1945:
Letošního roku se už nekonaly obvyklé “slavnosti” dne 15.3. a 20.4. Zanikly, jako zanikl tzv. protektorát Čechy a Morava.
První a skutečně opravdovou slavností byla oslava našeho národního vzkříšení. Byl to den, na který nemožno zapomenouti. Slavnost se sice nekonala ve škole, ale učitelé a žactvo mělo na ní lví podíl. Konala se dne 13. května 1945. Byla zrovna neděle. Překrásné počasí dodalo slavnosti ten nejkrásnější ráz.
Pro budoucí generace budiž zde zapsáno co tenkráte vnímaly naše oči a uši., co bylo nejen v našich srdcích, ale co znělo i z našich úst. Byla to slavnost velkolepá, která dala průchod po šestiletém utrpení bezměrné radosti a nadšení. Pořadatelem slavnosti byl místní národní výbor se všemi místními spolky a zdejší školou.
Všechno žactvo se shromáždilo o 1. hodině ve škole, odkud odešlo v průvodu svých učitelů na shromaždiště k Třemblatům. Tam se dostavili členové spolků ze Zvánovic i Třemblat a ostatní účastníci. Byl to malebný průvod v němž vynikaly nejen pestré kroje školních dětí, ale i kroje hasičské, sokolské, baráčnické a jiné. Po seřadění se průvod hnul směrem k Zvánovicům. Do jásavého provolávání zdaru a slávy naší republice a jejímu presidentovi se ozvaly řízné akordy místní hudby, která svými ráznými pochody dodala slavnosti zvláštního lesku.
Průvod prošel vesnicí za neustálého mávání čsl. praporků a stanul posléze na návsi, kde se před postavenou tribunou rozmístil podle předem připraveného plánu.
Pro upomínku zaznamenávám í program slavnosti:
- sraz na shromaždišti za vsí k Třemblatům ve 2 hodiny odpoledne, řadění průvodu
- Průvod vesnicí
- a) u pomníku padlých: položení věnce a květin mládeží, tichá vzpomínka, báseň “Padlým hrdinům”, píseň “Zasviť mi ty slunko zlaté”, (hudba)
- b) u Husova kamene:”Hranice vzplála”(Hudba) Vzpomínka- báseň “Slovanská lípa”
- c) Na hřišti na návsi: zahájení předsedou MNV p. Zámyslickým
Sbor z opery Šárka
Slavnostní projev
Mladé chase (báseň)
Vlaje prapor (báseň)
Hej Slované (hudba)
Proslov k mladým (báseň)
Slib, Na stráži, Praha ( básně)
Svátek svobody, Náš president (básně)
Čechy krásné (píseň, sbor dětí)
Co chceme – sborová recitace
Chodská (báseň)
Vy české bory (píseň, sbor dětí)
Revoluční píseň (báseň)
Kšaft jednoty bratrské (sborová recitace)
Hymna”
(Opsáno z kroniky bez jazykových úprav)